26.10. – Přední česká entomoložka Vlasta Kálalová-di Lotti by dnes slavila narozeniny
V její době stále platilo, že prosadit se zejména ve vědě bylo pro ženu velmi obtížné. Vlasta Kálalová-di Lottiová to ovšem dokázala a stala se přední českou osobností v oblasti lékařství. Na světové úrovni dokonce přední odbornicí v oblasti tropických chorob. Narodila se 26. října roku 1896 v Bernarticích a vyrůstala v pedagogickém prostředí učitelské rodiny. Už v dětství se projevily zejména její jazykové dovednosti a podle historiků jí bylo teprve 17. let, když uměla plynule hovořit osmi jazyky (včetně češtiny). Měla tedy předpoklady stát se pedagožkou, ovšem navzdory tomu si vybrala studium na lékařské fakultě, kde si původně zvolila obor chirurgie. Nakonec po přednášce Jaroslava Hlavy ovšem změnila názor a naplno se pustila do studia parazitologie a exotických chorob. A vzala si rovněž do hlavy, že se práci v tomto oboru bude věnovat tam, kde je to nejvíc zapotřebí. Postupně se doučila k již zvládnutým jazykům také persky a arabsky a sháněla veškerou dostupnou literaturu v těchto jazycích i v turečtině, kterou ovládala již dříve. Jako inteligentní ženy věděla, že se musí připravit i fyzicky na jiné podnebí, a tak v největších vedrech vykonávala ty nejtěžší práce a chodila na dlouhé náročné túry. Problémem se nakonec staly výlohy na cestování, které nebyly právě malé a rodina jí v tomto ohledu nemohla příliš pomoci. Nakonec se jí dostalo pomoci od samotného prezidenta Masaryka, který pro ni vyčlenil téměř čtvrt milionu korun. Během tří let je splatila. Usadila se v Bagdádu, kde se prosadila jako soukromá lékařka. Brzy měla tak vysoké renomé, že si pro ni posílala i sama královská rodina a měla tu výhodu, že byla jedinou lékařkou a mohla tak léčit i muslimské pacientky, které se nesměla odhalovat před muži. V březnu 1925 zde otevřela československou nemocnici s dvaceti lůžky a operačním sálem, kterou několik let vedla. Zároveň se věnovala studiu tropických onemocnění, jejichž vzorky zasílala do Prahy. Jedna z nich, horečka dengue, kterou se nakazila, ji nakonec přivedla zpět domů do domácího léčení. To už byla vdaná za úředníka iránské státní správy italského původu Giorgie di Lottiho a měla dvě děti. Během druhé světové války se usadila v rodném městě a otevřela si soukromou praxi. Sama válku přežila, její rodinu ovšem vyvraždili Němci během květnového povstání. Po skončení války se zapojila do pomoci potřebným a svoji odvahu prokázala o několik let později, když se v dopise K. Gottwaldovi zastala Milady Horákové. To už ale bylo povědomí o ní mezi veřejností minimální a po zbytek života se držela stranou. Zemřela 15. února 1971 v Písku. [TH Celý příběh Vlasty Kálalové-di Lotti a mnoha dalších osobností naleznete v I. díle Dějin sebevědomí!
